V centru Varny, mezi obytnými domy a moderními ulicemi, se tyčí pozůstatky veřejných lázní, kde před téměř dvěma tisíci lety lidé trávili hodiny rozhovory, setkáními a odpočinkem. O několik set kilometrů dál, pod rušným bulvárem Largo v Sofii, stále vedou ulice starověké Serdiky. A v Plovdivu si můžete vychutnat kávu jen pár kroků od stadionu, který kdysi pojmul tisíce diváků.
Ukazuje se, že k procházce po Římské říši vůbec nemusíte opustit Bulharsko.
A to nejzajímavější je, že nám Římané nezanechali jen pevnosti, sloupy a sochy. Pod moderními městy se skrývají stopy překvapivě povědomého způsobu života – s veřejnými lázněmi, vytápěnými místnostmi, rušnými obchodními ulicemi a krásnými domy, jejichž majitelé si na pohodlí zjevně zakládali neméně než my.
Varna: když byly veřejné lázně centrem městského života
Pokud dnes navštívíte wellness komplex, střídání teplých a studených bazénů, odpočinkových místností a prostor k posezení vás sotva překvapí. Před téměř 1800 lety znali obyvatelé Odessu, jak se starověká Varna nazývala, podobné potěšení – ovšem v mnohem impozantnějším měřítku.
Římské termy v Odessu byly postaveny na konci 2. století a rozkládají se na ploše přes 7000 metrů čtverečních. Jde o největší známý římský lázeňský komplex na Balkánském poloostrově a část dochovaných zdí dodnes dosahuje úctyhodné výšky.
Představte si však, co se odehrávalo uvnitř. Návštěvníci procházeli místnostmi s různou teplotou – frigidáriem se studenou vodou, tepidáriem s mírným teplem a caldáriem s horkou vodou. Pod podlahami a ve stěnách proudil ohřátý vzduch prostřednictvím systému zvaného hypocaustum. Tímto způsobem Římané vytápěli obrovské prostory celá staletí před vznikem moderních topných systémů.
Lázně však nebyly pouhým místem hygieny. Byly nedílnou součástí společenského života – lidé zde debatovali, sportovali, potkávali známé a dozvídali se novinky. Šlo o jakýsi starověký společenský klub, jen s mramorovými sloupy a podlahovým vytápěním.
Dnes se pozůstatky lázní nacházejí ve staré části Varny, poblíž ulic „San Stefano“ a „Chán Krum“. Procházka mezi kamennými zdmi nabízí poutavou představu o měřítku starověkého města. A když se zahledíte do dochovaných prostor, snadno pochopíte, proč Římané věnovali tolik pozornosti každodennímu komfortu.
Aquae Calidae: horké prameny, které lákaly lidi už ve starověku
Jen asi 15 kilometrů od centra Burgasu se nachází místo, kde lidé hledali odpočinek u teplé minerální vody dávno před vznikem moderních lázeňských resortů.
Aquae Calidae, což v překladu znamená „horké vody“, vznikly kolem minerálních pramenů známých již Thrákům. Nacházela se zde svatyně zasvěcená třem nymfám, které podle dávných představ chránily léčivou sílu vody.
Římané místo proměnili v impozantní lázeňský komplex s bazény, vytápěnými místnostmi a odpočinkovými zónami. Historie Aquae Calidae však neskončila se zánikem Římské říše. Během následujících staletí minerální prameny nadále přitahovaly návštěvníky a v dobách Osmanské říše zde vznikly lázně spojované se sultánem Sulejmanem Nádherným.
Dnešní archeologický komplex umožňuje sledovat různé epochy, které zanechaly stopy na jednom a témže místě. Mezi ruinami antických term a zrestaurovanými osmanskými lázněmi působí historie neobyčejně živě.
A zatímco římské lázně ve Varně ukazují, jak zásadní význam měly veřejné lázně pro městský život, Aquae Calidae vyprávějí jiný příběh – o tom, jak přírodní pramen dokáže přitahovat lidi po více než dvě tisíciletí.
Devňa: dům, kde podlahy vyprávějí příběhy
Nedaleko Varny, v dnešním městě Devňa, se rozkládal Marcianopolis – jedno z nejvýznamnějších měst římských provincií v těchto končinách. Zdejší historie nepřežila jen v pevnostních zdech a kamenných nápisech, ale také v něčem mnohem osobnějším: ve výzdobě honosného městského domu.
V Muzeu mozaik si můžete prohlédnout podlahové výjevy z velké pozdně římské rezidence postavené na přelomu 3. a 4. století. Dům měl vnitřní dvůr obklopený kolonádou, studnu a celou řadu pokojů. Část podlah pokrývaly precizně poskládané barevné kamínky, které vytvářely mytologické výjevy, zvířata, ptáky i geometrické vzory.
Jedna z nejzajímavějších mozaik zachycuje příběh Dia a Antiopé. Podle antického mýtu se nejvyšší bůh proměnil v satyra, aby se přiblížil ke krásné Antiopé. Obyvatelé domu se zjevně nespokojili s obyčejnou dekorací – přáli si, aby jejich podlaha vyprávěla příběhy.
Mozaiky byly vytvořeny z malých kostek mramoru, vápence, pálené hlíny a barevného skla. Použito bylo 16 barev a část obrazců lze i dnes spatřit přímo na místě, pro které byly původně určeny.
Je fascinující si představit, jak odlišný byl všední den v tomto domě oproti životu běžných obyvatel Marcianopole. Přesto touha po krásném interiéru, prostorném atriu a útulném zázemí pro rodinu zní překvapivě současně.
Deultum: římské město zrozené u Burgasu
Vydáme-li se dále na jih podél Černého moře, narazíme na další poutavý příběh. Poblíž dnešní vesnice Debelt, západně od Burgasu, leží pozůstatky Deultu – římské kolonie založené v 1. století.
Nešlo o pouhou malou osadu na okraji impéria. Deultum získalo status římské kolonie a postupně se vyvinulo ve významné městské centrum. Mezi odkrytými nálezy archeologové objevili ulice, kanalizaci, veřejné lázně a další stavby, které dokládají, jak promyšleně byl organizován život jeho obyvatel.
Zvláště zajímavé je, že Deultum leželo v oblasti napojené na důležité cesty a obchodní trasy. Pro Římany znamenaly cesty mnohem více než jen způsob přesunu vojsk. Cestovali po nich obchodníci, řemeslníci, novinky i myšlenky. Díky tomu byla i města, která se dnes zdají být vzdálená od hlavních center, součástí obrovské sítě zahrnující Středomoří a značnou část Evropy.
Dnešní archeologická rezervace „Deultum – Debelt“ umožňuje nahlédnout do této historie daleko od ruchu velkoměsta. Místo ocení milovníci archeologie i ti, kteří chtějí poznat Burgas a jeho okolí nad rámec známých přímořských lákadel.
Sofie: starověká Serdika pod nohama moderního města
Možná to nejpozoruhodnější na Sofii je fakt, že k návštěvě římského města nemusíte vůbec opustit centrum. Stačí sestoupit pod náměstí Nezávislosti, kde archeologický komplex „Serdika“ odhaluje antické ulice, budovy a inženýrské stavby.
Zde, pod současnými bulváry a veřejnými prostranstvími, si můžete prohlédnout úseky starověké uliční sítě, vodovodní i kanalizační systémy. Římská Serdika byla významným městem, kterým procházely tepny spojující různé kouty říše.
Ještě působivější je, že jen několik minut chůze odtud stojí rotunda sv. Jiří – stavba ze 4. století, která přečkala veškeré proměny města. Kolem ní se tyčí moderní administrativní budovy, zatímco rotunda samotná jako by patřila do zcela jiné éry.
V našem průvodci Sofií podrobněji přibližujeme tyto historické vrstvy i pozoruhodný způsob, jakým je starověké město dodnes přítomno v každodenním životě současné metropole.
Plovdiv: stadion pod ulicí a divadlo pod hvězdami
Plovdiv má svůj vlastní osobitý způsob, jak propojovat minulost s přítomností. Při procházce po Hlavní třídě možná ani netušíte, že část vaší cesty vede přímo nad antickým stadionem.
Římský stadion ve Filippopoli byl vybudován ve 2. století a pojal tisíce diváků. Dnes je část z něj k vidění u mešity Džumaja, zatímco zbytek konstrukce pokračuje pod moderními budovami a ulicemi.
Pokud zamíříte směrem ke Starému Městu, dorazíte k Antickému divadlu – jednomu z nejpůsobivějších míst v Plovdivu. Postaveno bylo v římské epoše a dodnes slouží koncertům, operním představením a kulturním akcím.
Jen stěží bychom našli lepší příklad města, které svou historii neuzamklo pouze do muzeí. Před téměř dvěma tisíci lety se zde scházeli diváci na představeních a tentýž prostor vítá publikum i dnes.
Další zajímavosti o městě si můžete přečíst v našem článku o Plovdivu, Starém Městě a jeho kulturním životě.
A za hranicemi velkých měst? Římský příběh pokračuje
Římské dědictví v Bulharsku nekončí Varnou, Sofií a Plovdivem. Někdy se ty nejzajímavější objevy nacházejí v místech, která běžné turistické trasy míjejí.
V Hisarji se například dochovaly působivé části hradeb starověkého Diocletianopole. Město proslulo svými minerálními prameny a římské památky zde dnes pokojně koexistují s parky, vývěry vod a moderními balneologickými komplexy.
Poblíž Velikého Tarnova, u vesnice Nikjup, leží ruiny města Nicopolis ad Istrum, které založil císař Traján po svém vítězství nad Dáky. Stávaly zde veřejné budovy, ulice i tržiště svědčící o skvěle organizovaném městském životě.
Na břehu Dunaje, nedaleko Svištova, odhaluje archeologické naleziště Novae zcela jinou stránku římského světa – život vojáků. Vojenský tábor disponoval velitelstvím, nemocnicí i lázněmi. I daleko od Říma potřebovali legionáři důmyslnou infrastrukturu k zajištění své organizace a každodenních potřeb.
Tato místa nám připomínají, že římské dějiny se neodehrávaly pouze v metropolích a velkých přístavech. Byly součástí života mnoha měst a osad propojených cestami, obchodem a společnými tradicemi.
Co vědět, než se vydáte po římských stopách?
K seznámení s tímto dědictvím nemusíte plánovat velkou expedici napříč celým Bulharskem. Některé z nejzajímavějších památek lze pohodlně spojit do kratších výletů.
Pobýváte-li ve Varně, Římské termy a Muzeum mozaik v Devni mohou tvořit dvě zastávky v rámci jednoho dne, máte-li k dispozici auto a dostatek času. V Sofii leží archeologický komplex „Serdika“ i rotunda sv. Jiří přímo v centru. V Plovdivu lze stadion a Antické divadlo snadno začlenit do pěší procházky Starým Městem.
Před návštěvou lokalit Deultum, Nicopolis ad Istrum nebo Novae je vhodné předem ověřit otevírací dobu, přístupnost areálu a dostupnost výkladu s průvodcem. Archeologické výzkumy, restaurátorské práce a sezónní vlivy mohou někdy dostupnost jednotlivých částí omezit.
A vyplatí se ještě jedna věc: namísto pouhé honby za nejpůsobivější fotografií si dopřejte chvíli a zkuste si představit, jak místo vypadalo, když kypělo životem. Kde se lidé scházeli? Jak cestovali? Jak vytápěli své domovy? Čemu se věnovali ve volném čase?
Právě tyto otázky proměňují pouhé ruiny starých budov v příběh skutečných lidí.
Minulost, která zůstává součástí všedního dne
Bulharská města mají mimořádnou schopnost propojovat na jednom místě celou řadu epoch. Vedle římských zdí spatříte středověké chrámy, domy z období národního obrození i moderní bytové domy. Ulice mění svá jména i vzhled, pod svým povrchem však často uchovávají stopy starověkého města.
Právě díky tomu je putování Varnou, Sofií nebo Plovdivem tak podmanivé. Den můžete začít kávou na rušném náměstí a o několik minut později už stát mezi pozůstatky veřejných lázní, antického divadla nebo římské dlážděné cesty.
Pokud uvažujete o hlubším poznání těchto měst jako potenciálního domova, můžete si prohlédnout také nabídku nemovitostí ve Varně, Sofii a Burgasu. Charakter města totiž netvoří jen moderní vymoženosti, ale i historie, která mu vdechla tvář.
Až se příště vydáte na procházku, na okamžik se podívejte pod nohy. Je docela dobře možné, že jen několik metrů pod vámi vede ulice, po které před dvěma tisíci lety někdo spěchal na schůzku.
